Pohádkovou stezkou Úlibice 2019
I letošní pohádková stezka v Úlibicích kolem bažantnice se vydařila. Počasí dětem i rodičům přálo, bylo sice pod mrakem, ale nepršelo. U hasičské zbrojnice v Úlibicích nás přivítal velký zelený motýl (Zvonilka) s malým motýlkem (Bubla), který rozdával dětem karty na razítkování při průchodu jednotlivých stanovišť. Vyrazili jsme tradičně v 15 hodin a šli jsme s dětmi jednak podle fáborků, zavěšených na stromech, a jednak podle obrázkových trpaslíků, které děti musely počítat! Stanoviště byla letos na některých místech zase úplně jiná, pořadatelé akce stále vylepšují a inovují! Na konci Úlibic směrem na Řeheč u domu Suchých čekala děti olympijská vesnička - přechod po kladině, chození po chůdách, prolézání rourou, hod míčkem na cíl - do koše. Možná, že některé z těchto dětí bude ve sportu reprezentovat republiku, možná se některé stane mistrem světa. Vždyť Úlibice k tomu mají předpoklady, po otci od nás pochází mistr světa na skeetu brokař Tomáš Nýdrle, který získal letos zlatou medaili ze světového šampionátu, neminul ani jediný ze šedesáti terčů. Jde však o to mít trpělivost a jít tím správným směrem jako náš mladý šampion Tomáš Nýdrle.
Další zastavení byl jako obvykle vodník; letos to však byla krásně oblečená vodnice, u které děti lovily z rybníčku ryby a za to dostaly na další cestu pitíčka, neboť se pitný režim musí dodržovat, zvláště v horkém létě.
A pak jsme zašli do bažantnice. U indiánského stanu děti vyzkoušela Rybana v lezení po laně a strefování do terče. Samozřejmě, že za každou vykonanou disciplínu děti dostaly do karty razítko. A přes ježibabu, kde děti lovily ze sklenice s pilinami myšky ( naštěstí byly umělé, takže neutekl !) jsme se po dlouhé cestě, lemované provazem dostali do pekla. I když si zde na zemi lidé často dělají peklo mezi sebou, toto peklo v Úlibické bažantnici bylo docela milé. Děti si zde mohly vykrojit z těsta koláče, a pak si je upéci v pekelné peci. A k tomu jsme tam potkali tři roztomilé čertice. Po východu z lesa nás na cestě u bažantnice čekal rytíř s velikým mečem, u kterého děti obdržely koně a meče a musely jako na středověkých turnajích dojet pro věnec vítězství ke krásné paní - jeho vyvolené. Následně se z lesa ozýval strašidelný hejkal, ke kterému si děti též musely dojít pro razítko. Před příchodem k pirátkám, u kterých nám vytanul na mysli film z našeho mládí Poklad na stříbrném jezeře, jsme si na cestě zaskákali na švihadle, a pak děti u pirátek po hmatu hádaly, co se nachází ve velkých okurkových sklenicích na jejich dně (propiska, vykrajovač cukroví a další). U vchodu do zahrad nás tradičně čekala Sněhurka, které děti musely sdělit, kolik po cestě napočítaly trpaslíků a divte se, nebylo jich pouhých původních sedm, ale celkem 38! Provazovými věnečky se na tomto stanovišti děti strefovaly na dřevěné tyčky a za odměnu dostaly od Sněhurky jablko, nebylo však otrávené jako v pohádce. V zahradě pod stromem seděla Šípková Růženka v růžových šatech, u které děti poznávaly a hádaly ze sluchátek písničky a skládaly obrázky dvojic z pohádek k sobě. Na poslední zastávce si děti vylosovaly číslo do sedmi a podle čísla z příslušné krabice dostaly odměnu - hračku, za kterou rodiče dali dobrovolný příspěvek do lahve. V závěru pohádkové stezky bylo u čajovny pro děti připraveno občerstvení, malování na obličej, kreativní účesy, tvůrčí dílnička nebo další aktivity na hřišti (chůdy, házení kroužky, křídy aj.) A úplně závěrečnou tečkou pro děti byl jako obvykle tradiční zábavný program VOSA JEDE........, u kterého si děti i my dospělí mohli zazpívat i zasoutěžit. Poděkování za Pohádkovou stezku 2019 zaslouženě patří Obci Úlibice, SDH Úlibice, mateřské škole Úlibice a všem dobrovolníkům.
Míla Franc ze Řehče